Druhou část článku jsem se rozhodla věnovat hlavně oblasti Přírodního parku Anaga (Parque rural de Anaga), který je od roku 2015 zapsaný na seznamu biosférických rezervací UNESCO. Tato nejstarší část Tenerife, nacházející se v jeho severovýchodním cípu, je opravdovým rájem hlavně pro milovníky turistiky – najdete zde bezpočet stezek vedoucích po úzkých horských cestičkách, tradiční vesničky s atmosférou střední Ameriky, divoké nepřístupné pobřeží, či hluboké vavřínové lesy jako z pravěku. Dovedla bych si představit strávit celý pobyt turistikou jen v této oblasti, protože je zde skutečně co objevovat. S dětmi jsme stihli navštívit alespoň některá z nejznámějších míst Anagy, včetně jedné menší „horské“ túry 🙂

Vavřínový prales

Vavřínové pralesy (Laurisilva) se v Evropě zachovaly už jen na Kanárských a Azorských ostrovech, Madeiře nebo na Kapverdách. Jedná se o subtropické vlhké lesy, kterým se také přezdívá „mlžné“ – vlhkost blízkého oceánu zde totiž kondenzuje a vytváří tak mlhu či mrholení. Během projíždění oblastí se nám mnohokrát stalo, že jsme se z azurové oblohy během pár zatáček najednou ocitli v úplné mlze s velkým teplotním rozdílem – i proto jsme s sebou měli vždy v záloze také teplé oblečení. Pokud tedy zrovna nechcete zažít tajemnou atmosféru pralesů, ale raději si užít daleké výhledy z jednoho z mnoha vyhlídkových míst, je potřeba více sledovat předpověď počasí pro danou oblast.

Pokud chcete navštívit vavřínové lesy, rozhodně doporučuji vyrazit co nejdříve – parkování je zde totiž hodně komplikované. Největší parkoviště v Cruz del Carmen, kde najdete také informační centrum, bývá často plné. V pozdějších hodinách zde zaparkujete asi pouze za špatného počasí. Často zde lidé také parkují podél silnice – na většině míst ale zasahují do silnice a zbytečně se tak tvoří fronty aut, která čekají, až budou moci projet. Nám se po chvilkovém objíždění oblasti podařilo chytit místo na malém parkovišti přímo u začátku naučné stezky „Sendero de los Sentidos“, neboli „stezka smyslů“, po které jsme došli do Cruz del Carmen, a stejnou cestou se zase vrátili zpět.

Pokud budete mít možnost, určitě navštivte část zvanou „Pijaral“ (Reserva Natural Integral del Pijaral) – jedná se o oblast se vzácným druhem kapradiny, který dorůstá až do tří metrů. Děti už byly unavené, takže jsme toto místo už nestihli, což mě doteď velmi mrzí.

Tenerifský Matterhorn Roque de Taborno (705 m)

Túra k ikonickému Roque de Taborno, kterému se díky jeho vzhledu přezdívá tenerifský Matterhorn, patří asi mezi nejznámější „insta“ místa ostrova. I přesto, že jsem se právě na tuto túru těšila z celého pobytu asi nejvíc, jsem měla obavy, abychom nešli v davu. Při příjezdu do vesnice Taborno jsme měli trochu problém najít místo k parkování, takže mé obavy ještě více sílily a já už pomalu propadala panice. Nicméně se nám zaparkovat nakonec podařilo kousek od hlavní silnice ještě před vjezdem do samotné vesnice.

Túra začíná prakticky v centru, u náměstí Plaza de Taborno s malým kostelíkem San José de Taborno, odkud budete pokračovat dále po chodníku až k vyhlídkovému místu, poté po schodech dolů a posledních několik metrů ještě po zpevněné cestě. Dále už jen po úzkých klikatých cestičkách lemovaných nejrůznějšími druhy suchomilných rostlin, kaktusů a sukulentů. Jen během kochání se neskutečnými výhledy a fotogenickou krajinou nezapomeňte občas kouknout i pod nohy, protože se tohle místo doslova hemží ještěrkami – konkrétně gekonem lávovým nebo veleještěrkou modroskvrnnou, kteří jsou endemity Kanárských ostrovů. Samičky veleještěrky jsou menší, a mají nevýraznou hnědou barvu, zatímco samci se pyšní nádhernými modrými a žlutými barvami.

Samotná túra není náročná, zvládl ji ujít i náš čtyřleťák. Nešli jsme ale úplně celý okruh vedoucí kolem ikonického vrcholku – přímo u rozcestí jsme se zase otočili a pokračovali stejnou cestou zpět, což se ukázalo jako naprosto dostačující. Celý okruh včetně cesty zpět potom měří cca 3,5 kilometru, během kterých nastoupáte jen cca 250 výškových metrů. Doporučuji ale hlavně kvůli parkování vyrazit co nejdříve – my jsme na místo dorazili až před obědem a už jsme měli problém. Nicméně lidí jsme nakonec na trase potkali minimum, řádově tak do deseti lidí během celé túry. Ve vesnici se potom můžete občerstvit v některé místní hospůdce, případně i v obchůdku se zmrzlinou přímo u cesty – jen pozor na siestu, na kterou my jsme úplně zapomněli, a měli tak jedno velmi nešťastné dítě, které za zvládnutou túru nedostalo slíbenou zmrzlinu :).

Divoké severní pobřeží

Výlet na Roque de Taborno můžete spojit také s návštěvou divokého severního pobřeží, protože už jen projíždět serpentinami a horskými silnicemi Přírodního parku Anaga je zážitek sám o sobě. My jsme jednu takovou cestu využili jako spánkovou pauzu pro děti, a projeli jsme přes města Taganana, Almáciga až do vesnice Benijo, kde silnice končí. V jedné z restaurací s výhledem na nádhernou pláž Playa de Benijo na jedné straně a dětmi spícími v autě na straně druhé jsme dokonce zvládli i výborný pozdní oběd z úlovků místních rybářů. Parkování je zde ale dost problém – většina parkovacích míst je soukromých, takže máte na výběr jen dost omezené možnosti podél silnice.

Z Benija jsme pokračovali zpět do Almácigy, abychom zase zabavili děti na místní černé pláži Playa de Almáciga. Tato pláž asi není úplně vyhledávaným místem na koupání kvůli velkým vlnám – proto tu potkáte plno surfařů, a podél silnice hlavně parkujících karavanů. Což také trochu komplikuje najít volné místo. Nicméně písek na pláži je spíš takové černé bláto, které se sice špatně dostává dolů, ale zábava je s ním opravdu velká :).

Koloniální město San Cristóbal de la Laguna

Abychom si odškrtli také návštěvu tenerifského města a pokoupili ještě nějaké ty suvenýry, rozhodli jsme se poslední den před odletem navštívit San Cristóbal de la Laguna, jehož historické koloniální centrum je od roku 1999 zapsané na seznamu UNESCO. Toto bývalé hlavní město ostrova je navíc prakticky spojené s nynějším hlavním městem Santa Cruz de Tenerife.

Mezi nejvýznamnější památky města patří například kostel Iglesia de la Concepción (Kostel neposkvrněného početí Panny Marie, nejstarší kostel ve městě postavený v roce 1511), katedrála Catedral de Nuestra Señora de los Remedios (Katedrála Panny Marie Pomocné), či náměstí Plaza del Adelantado. V místních parcích se můžete kochat všudypřítomnými stromy zvanými Dračinec Dračí, kteří jsou také endemity Kanárských ostrovů.