Oblast kolem rakouského pohoří Dachstein, a vůbec celé Solné komory, je skvělým místem pro rodinnou dovolenou, kde rozhodně nebudete vědět, kam vyrazit dřív. Většina ubytování zde navíc nabízí slevovou kartu na různé vstupy, atrakce pro děti, nebo lanovky. My jsme si našli krásné ubytování v oblasti Flachau, odkud jsme měli nejznámější místa kolem Dachsteinu v ideální dojezdové vzdálenosti do hodiny cesty. I když nám celý týden počasí úplně nepřálo, stihli jsme si s dětmi užít alespoň ta nejzajímavější a nejznámější místa.

Lanovkou na Hunerkogel za výhledy na dachsteinský ledovec

Vyrazit s dětmi k Dachsteinu a vynechat návštěvu ledovce, dokud ještě nějaký je, zkrátka nejde dohromady. Navíc sníh v létě je skvělá zábava pro děti! Jen pozor, lanovku je potřeba si rezervovat dopředu online na konkrétní čas (https://www.derdachstein.at/de), platit ale budete až u pokladny na místě – ideální je tedy dorazit tak o cca 20 minut dříve kvůli frontám. Pokud totiž budete nákup lístků řešit až na místě, je dost možné, že se do lanovky vůbec nedostanete. Počítejte ale s poměrně vysokou cenou – za dva dospělé jsme včetně vstupů na atrakce zaplatili 137 euro.

Za vjezd k lanovce u mýtné brány zaplatíte 20 euro, které vám ale v případě, že máte koupený lístek na lanovku, při odjezdu zase vrátí. Jen nezapomeňte lístek na horní stanici lanovky nechat potvrdit. Co se týče parkování, opět zde platí staré dobré pravidlo – čím dřív, tím líp.

Lanovka na Hunerkogel (2 687m) jezdí každých cca 15 minut. Připlatit si můžete také vstup na atrakce – Ledový palác a zavěšenou lávku se známou vyhlídkou zvanou „Skywalk“ a vyhlídkou „Schody do prázdna“, která je celá ze skla. Lávka s vyhlídkou nás nijak extra nezaujala – krásné výhledy si člověk pohodlně užije i z jiných míst bez popocházení za sebou jako kačenky :). Na onu instagramovou vyhlídku, kde se některé slečny fotí i v plesových šatech, si navíc musíte vystát pořádnou frontu. Ledový palác s nádherně propracovanými ledovými sochami se nám naopak moc líbil – jen je potřeba se pořádně přiobléct.

Kromě výhledů na dachsteinský ledovec jsme ale měli ještě jeden, důležitější cíl – náš čtyřleťák si chtěl vyzkoušet horolezení jako máma (brečím). Za cíl jsem mu vybrala lehce dostupný Kleiner Gjaidstein (2 734m) – od lanovky až na vrchol necelý kilometr a ani ne 100 výškových metrů. Vzhledem k terénu, na který není moc zvyklý, jsem jej měla po celou dobu provizorně jištěného na laně – pokud budete podobnou akci plánovat dopředu, doporučuji ideálně využít celotělový úvazek kvůli většímu pohodlí dítěte, a rozhodně také horolezeckou přilbu. Já dala malému alespoň cyklistickou (ta ale není pro horolezectví vhodná) – ne kvůli padajícímu kamení, které by ho mohlo ohrozit, ale proto, že kvůli své malé výšce děti lezou často po čtyřech a nedívají se před sebe, takže spíše z důvodu ochrany hlavy před ťuknutím do skály. S většími dětmi potom využijete i ferratový úvazek, obzvláště pokud se rozhodnete pokračovat až na vrchol Hoher Gjaidstein (2 794m), kde je zajištěných úseků více.

Co se týče časové náročnosti, lanovkou nahoru jsme vyráželi v 11, zpět dolů jsme jeli ve 14 hodin.

Visutá lávka „Skywalk“
Výhled na Hoher Dachstein (2 995m) a chatu Seethalerhütte (2 740m)
Na vrcholu Kleiner Gjaidstein (2 734m)
Pohled na Kleiner Gjaidstein
Pohled na Grosser Koppenkarstein (2 863m)

Výšlap na chatu Dachsteinsüdwandhütte

Jelikož se všechno v jeden den stihnout nedá, museli jsme se následující den zase vrátit – tentokrát už bez využití lanovky, takže i za cenu zaplacení mýtného. Rozhodli jsme se vyšlápnout si ještě trasu k chatě Dachsteinsüdwandhütte (1 910m), kterou jsme si vyhlídli předchozí den – od spodní stanice lanovky jen necelé dva kilometry pozvolného stoupání a cca 190 výškových metrů. Pro běžného člověka nenáročná záležitost tak na půl hodinky, nám cesta s dětmi zabrala asi hodinku a půl s častými motivačními zastávkami ve formě gumových bonbónů :).

Jako odměnu za výšlap si ale děti nejvíc užijí skvěle vybavené hřiště přímo na terase chaty, a rodiče tím pádem zase klidný oběd a nádherné výhledy. Cesta zpět byla kvůli únavě už s lehkou krizí, ale jako motivace postačilo parádní hřiště u zahrádky restaurace hotelu Gasthof Hunerkogel, a náš milovaný Kaiserschmarrn (lívancový trhanec podávaný s jablečným pyré) jako dezert.

Kromě hřiště jsou tu pro děti k dispozici také malé motokáry (za poplatek 1 euro cca 5 minut jízdy), skákací hrad a koutek s domácími zvířaty – hlavně slepice a kozy, které si ale děti mohou i vykartáčovat, nebo jim za drobný poplatek (0,5 euro) koupit krmení.

Pohled na horní stanici lanovky
Chata Dachsteinsüdwandhütte
Pohled na spodní stanici lanovky a hotel Gasthof Hunerkogel
Gasthof Hunerkogel
Vynikající Kaiserchmarrn

Jezero Gosausee

I když se jedná o další z nejvíce turistických míst kolem Dachsteinu, ráda se na toto místo vracím – je startovacím bodem pro túry na samotný Dachstein a nacházejí se zde také některé z nejznámějších via ferrat Rakouska, např. Intersport klettersteig s legendárním panoramatickým žebříkem, nebo Laserer Alpin přímo nad hladinou jezera. A pokud sem vyrazíte jen na příjemnou procházku s dětmi, můžete alespoň pozorovat samotný Dachstein i s jeho ledovcem, který odtud máte jako na dlani.

Parkoviště je nově placené, a najdete jich zde hned několik (P0 až P5). Cenově počítejte 2 eura za hodinu, či 10 euro za celý den bez ohledu na vzdálenosti parkoviště. I zde proto platí dorazit na místo co nejdřív – to nejvzdálenější je cca 2 kilometry daleko.

Vybrat si můžete z různě dlouhých tras. Okruh kolem prvního z jezer, Vorderer Gosausee, je dlouhý cca 4,5 kilometru a vede po příjemné rovné cestě. Druhou možností je potom pokračovat až k druhému z jezer, Hinterer Gosausee, ke kterému už je to ale 250 výškových metrů a 6 kilometrů cesty, a zpět se potom vrátíte stejnou cestou. My jsme již dříve obě jezera navštívili, takže jsme zvolili pohodovější variantu se zastávkami na házení kamínků do vody a skvělou zmrzlinou za odměnu.

Pohled na dachsteinský ledovec

Planai Schladming

Pokud by děti měly vybrat nejlepší zážitek z celého týdne naší dovolené, rozhodně by to byla návštěva hory Planai (1 906m) u Schladmingu. Lanovka (31 euro dospělý, děti do 6 let zdarma) vás vyveze do 1 800 m, a potom už jen obcházíte celý areál Hopsiland dle libosti, s nádhernými výhledy na protější Dachstein. Výhodou je, že zde nemusíte řešit žádnou rezervaci – pouze přijdete, a na pokladně nebo v automatu si koupíte lístek. Během jízdy lanovkou můžete pozorovat cyklisty užívající si adrenalinový donwhill, v zimě je toto místo potom vyhledávané hlavně mezi lyžaři.

Připravte se na to, že zde klidně strávíte celý den – je zde spousta restaurací a bezpočet různých hřišť a herních prvků pro děti, jako například zábavné kuličkové dráhy, nebo také trail pro malé bajkery s možností půjčit si kolo. Cesty jsou vhodné i pro kočárek, který jednoduše vyvezete lanovkou. Na místě vám potom cesty do kopce usnadní speciální výtahy.

V okolí najdete ale více takových míst v podobném duchu – například nedaleký Rittisberg, nebo vzdálenější Geisterberg nedaleko St. Johann im Pongau

Soutěska Liechtensteinklamm

Liechtensteinklamm, neboli Lichtenštejnská soutěska, leží asi 75 km od Salcburku v okrese St. Johann im Pongau. Vznikla již v roce 1867 a své jméno získala podle Johanna II. z Lichtenštejna, který se stal finančním podporovatelem Aloise Larchera, který jako první započal s výstavbou lávek k zpřístupnění soutěsky.

K soutěsce se dostanete dobře značeným sjezdem ze silnice B311, kousek za St. Johann im Pongau. Zaparkovat potom můžete na jednom z pěti parkovišť. Platí zde jednoduché pravidlo – čím dříve dorazíte, tím blíže ke vstupu budete moct zaparkovat (nejvzdálenější parkoviště je např. cca 1,3 km daleko). Za vstupné potom zaplatíte 16 euro za dospělého a 9 euro za dítě od 6 let, čímž se bohužel řadí mezi nejdražší soutěsky v Rakousku.

I když se v každém internetovém průvodci dočtete, že se jedná o nejkrásnější rakouskou soutěsku, na jejíž návštěvu nikdy nezapomenete, já z ní bohužel měla opačný pocit – jednou stačilo, děkuji. Tím ale nechci říct, že není krásná – strmé skalní stěny rokle pokryté mechem, které jsou místy tak blízko sebe, že sotva vidíte nebe, či nádherné vodopády dávají soutěsce kouzlo a tajemnou atmosféru. Mně toto místo přišlo bohužel spíše jako předražené lákadlo na turisty, kterých zde bylo i za nepříznivého počasí a mimo hlavní turistickou sezónu až až. Soutěska je navíc obousměrná – končí vyhlídkovým místem u největšího vodopádu, a poté musíte vyrazit zase stejnou cestou zpět. Místo užívání si jedinečné přírodní scenérie člověk tedy spíše uhýbá rychlejším nebo protijdoucím, čeká ve frontě až se uvolní úzké schody, nebo se naopak raději nezastavuje, aby nezavazel. Do budoucna by se jistě hodil nějaký rezervační systém na prodej určitého počtu lístků v konkrétní časy.

Nejikoničtějším místem soutěsky je asi točité ocelové schodiště, které je zároveň velmi populárním instagramovým místem – fotku bez lidí tedy rozhodně nečekejte :). Kromě notné dávky trpělivosti se nezapomeňte vybavit také vhodnou obuví (chodníky opravdu kloužou) a teplým oblečením.

Abych ale soutěsce zase úplně nekřivdila, jako velké plus z pohledu rodiče beru blízké restaurace vybavené dětským koutkem nebo hřištěm.

165 komentářů “Dovolená s dětmi kolem Dachsteinu”

Napsat komentář: evakuator_wisi Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *